Řeč při příležitosti otevření Studentského centra výzkumu UK, Mělník

Vytvořil a přednesl Amairgil

Vážení páni profesoři, vážení zástupci Almy Mater, vážení studenti, příznivci vědy.

 

  Jsem velmi šťastný, že jsme se tu sešli, abychom mohli sklidit plody naší spolupráce. Toto studentské centrum, které tu dnes společně otvíráme, je splněným snem nejedné generace vědců. Když jsem pátral v historii, narazil jsem na úplné základy obrozenecké , úsvit moderní vědy , profesora Píče a také na odkaz akademika Filipa. Mnozí z nich snili o podobném zařízení. Nescire autem, quid ante quam natus sis, acciderit id est semper esse puerum. Na to pamatujme, že věda je dar od Boha.

   Jedině ve spojení s kořeny , vírou, dobry, užitkem a mravními principy je možno směřovat do budoucnosti, neboť musíme vědět odkud přicházíme abychom, vědomi si toho co jsme, zvolili správný směr cesty po které budeme kráčet. Máme totiž zodpovědnost tady a teď, nikoli někdy potom, ale nyní tvoříme budoucnost. To co vybudujeme dnes, ponese plody zítra.

  K vědomí sounáležitosti generační je potřeba ochoty k obětem, neboť jedině tak, že pomineme osobní pohodlí, materiální přebytek a luxus budou sklízet  i ti co přijdou po nás.

Oportet privatis utilitatibus publicas, mortalibus aeternas anteferre.

  Toto úsilí bývá někdy provázeno nevděkem, ten je třeba strpět, aby bylo dosaženo kýženého výsledku a to mravně nezávadným způsobem. V dnešní době, která přeje bezohlednosti a vulgaritě, je obvzlášť nutné mít na paměti, že prostředky použité k dosažení, určují hodnotu výsledku. Nebyli bychom jedním z nejvzdělanějších národů v Evropě, kdyby nám předkové neodkázali mravní hodnoty tolikrát zkoušené nelehkými údobími našich dějin. Vědecké výsledky a jejich platnost se možná časem překonají, jsou – li však podloženy mravním odkazem, stávají se nesmrtelnými. Neboť něco z toho, co odmrští jedna generace, osloví generaci jinou, je to tedy životaschopné. Discipulus est prioris posterior dies.

  Přátelé, vstoupili jsme do společného evropského domu, tím se naplnil pradávný sen o provincii Markomanice, leč však nic není zadarmo, neboť nám jako národu není občas věřeno, že tam skutečně odjakživa kulturně patříme, je tu a tam zpochybňováno některými hlasy naše bohaté evropské dědictví. Ještě i dnes doznívají tóny upírající nám podíl na tom nebo onom kulturním statku. To je náš úkol! Přesvědčit svět, že my Čechové jsme národ malý počtem , ale velký duchem! Jsme průsečíkem evropských kultur a to je reálný fakt, nikoli geopolitická konstrukce, jak nám je někdy podsouváno. Tento boj nikdy neskončí, buď budeme schopní, nebo zanikneme. Na našem území se prolíná živel keltský, germánský, římský, řecký, slovanský a kosmopolitní. Tyto všechny živly jsou účastny procesu vzniku našeho národa a jednoznačně nás řadí mezi plnohodnotné a sebevědomé národy Evropy!

Nikdy nesmíme dopustit, aby za mrzký peníz tyto hodnoty skončily ve výprodeji. Jsem zděšený, jak je za přispění neochoty vlády vykrádáno naše národní bohatství organizovaným zločinem, pracujícím na objednávku. Zločin je lépe vybaven než naše věda a co hůř, je glorifikován medii.  Apeluji zejména na Vás páni profesoři, nechť naši studenti jsou vedeni k zásadám a k rovnému postoji. Je třeba se nebát míti i problémy, než sebe zapříti a pravdu zaprodati. Peníze a pohodlí, to je velké lákadlo, které postupným působením nalomilo už mnoho charakterů. Studium na českých univerzitách musí být zárukou výchovy ke svědomí a k ctnostem!

  Naše věda pochází z píle a chudoby, je podfinancovaná,což je důsledek bezuzdnosti našich politických reprezentantů,kteří nejprve vše pozřou a potom pod stůl nám hází ohlodané kosti.Až konečně i zde přijde ke slovu  prosperita, pamatujme si, že to byl zlatý věk a neopomeňme, že mnozí v potu tváře a za zlámanou grešli vydobyli to, čím se jednou, možná, budou vydělávat slušné peníze. Nicméně považuji za svou povinnost zdůraznit, že zejména základnímu výzkumu jsou peníze kráceny na úkor výsledku a potřeby, že kulturní statek je považován za zbytný a částky jsou často přislíbeny, potvrzeny a potom odebrány, což je nedůstojné. Je třeba využít každé možnosti, každé koruny, každé ochoty.  Proto: Carpe diem!


 Centrum interier

Chtěl bych poděkovat:

Akademikovi Janu Filipovi za morální a mravní rozměr výsledků jeho práce. Pane profesore Filipe, vaše myšlenka terénního školního pracoviště byla uvedena v život.

  

Profesoru Janu Bouzkovi za pomoc a podporu při zdolávání byrokratické mašinerie, stal jste se pane profesore mým dřevcem a lorikou v donkichotském bláznovství prosadit něco, co nešlo více jak padesát let.

 

Docentu Vladimíru Salačovi, jehož plány studentského centra byly tak podrobné a prvotní snaha tak pečlivá, že se nedala opomenout. Váš  impuls pane docente, dorazil do cíle.

 

Panu Magistru Marcollovi, za přízeň, trpělivost a logistickou podporu.

 

Paní profesorce Aleně Frolíkové, která mi zprostředkovala skutečné hodnoty, takže nyní už vím, že nejprve je třeba přispět na obecní křižovatku a až potom si koupit nábytek, jako to učinil římský občan Holconius. Paní profesorko, v neposlední řadě velký dík, že umím alespoň trochu latinsky.

 

Svojí ženě Zuzaně, že mne přesvědčila, že to nesmím vzdát.

 

Spolupřispivatelům, zvláště těm drobným, protože dali peníze, které jim budou chybět.

 

Zároveň se chci omluvit těm, které jsem otravoval svým burcováním ve vhodnou, ale zejména v nevhodnou dobu a příležitost.

 

Zejména děkuji Bohu a Můzám za inspiraci trpělivost a energii, neboť:

 

Amici mei boni: Exegimus monumentum aere perenius!! Ave. Děkuji za trpělivost.

 

 Centrum zvenku

  Použité latinské výroky a citáty

 

 Nescire autem,quid ante quam natus sis, acciderit, id est semper esse puerum.

 (Cicero, Orator,34. 12O)

Nevěděti však, co před tvým narozením se událo, to je, navždy býti chlapcem.

 

 Oportet privatis utilitatibus publicas, mortalibus aeternas anteferre.

(Plinius, EpistulaVII, 18,.5)

Sluší se veřejnému užitku před soukromým, trvalému před pomíjejícím, dávati přednost.

 

Discipulus est prioris posterior dies.

Žák jest předešlého dne příští den.

(Zítřek je žákem dneška)

(Publius Syrus, Sentence,doslov I)

 

 Carpe Diem!

Urvi den!

(Horatius, Ódy I.XI,8)

 

 Exegimus monumentum aere perennius.

Postavili jsme pomník trvalejší než bronz. (parafr., převedeno do plurálu)

(Horatius, Ódy 3, 3, I)

 

Sitemap