Matka Země do barev oděná

Vytvořil Amairgil
 
Zlatem jsi v nádheře požehnaná,
Krásná krajino moje milovaná.
Tajemství věků v sobě ukrýváš,
kolik tvých pokladů lásko máš.
V mlhách na přílet Havrana čekáš.
 
Tvou barevnou krásou zasněnou,
paletou Stvořitelem rozmíchanou.
Chci v tobě být a radostně toužit,
pod tvým oblým poprsím se usadit,
v náruči tebou kojený, já budu žít.
 
Již sklidil jsem úrodu Tvých darů,
na vzdání díku dám pivo do poháru.
A zrnek pár na oltář v misce položím,
drobků pár také pro skřítky, já vím,
až mlhy Samhainu přijdou k obydlím.
 
Tak už se nám zkrátily barevné dny,
Šedivec pokrývá pýr než se rozední.
Však paprsek slunce poli opět zazáří,
aby pohladil úsměv co máš na tváři,
Matko krajino jsi v opadaném polštáři.
 
Na korunu tvých prastarých svatyní,
snáší se střapaté barevné požehnání.
V kuchyních našich již dřevem zatápí,
panny, matky i stařeny, rodů pramáti,
u stolu, naši minulí, budou Vás vítati.
 
…v hloubi lesa, u křížku, do studánky,
vytahujíce list, smočila víla prsty….
 
Věnováno Matce Zemi.
Sitemap