Jako vítr

Vytvořil Amairgil

 

Jako vítr pročesal bych Tvou hřívu,

a pak nad ránem Tobě upekl skývu,

to abych Tebe nasytil Božím tělem,

chlebem voňavým. Tak sníš, chleba

i sen o lásce, teple a klidu domácím.

 

Jako vítr pohladil bych Tvou korunu,

Královno dryád, potichu plamen snad,

zase se mihotá z klád. U mých kamen,

ty opět se budeš hřát. Kdybys věděla,

jak mám Tě rád, že zase budu Ti hrát.

 

Jako vítr mé prsty  poletí po strunách,

ony snad neznají čas, ten náš kol nás,

se zastaví. Hvězdy nás pozdraví, nebe

svou vláhou, proletí hvězda mléčnou

dráhou, tečnou a dálkou neskutečnou.

 

Jako vítr sluneční moře prachu měsíce,

co jej hladily vlasatice, prameny Tvé

bych čechral. Šťastný Tebou prolétal,

víříc jak pomezi kapkami deště. Vodo,

hladino, která zrcadlíš Moudrost hvězd…

 

...Jako vítr toužím Tebe svést,  rozčeřit tě

  a uvidět hloubku.

 

Sitemap