Andělé kolem nás

Vytvořil Amairgil
 
To si tak jdete svou cestou a naproti vám kráčí nádherná vysoká bytost svítící modrozeleně.
Její aura je tak silná, že jí vidíte jako by měla křídla, no aby ne, vždyť je kosmická. Nebojte se! To není invaze, to je Anděl.
.
.
Umíme to ještě? Umíme být ještě jako děti? Vždyť abychom nebyli společností perzekvováni, usilujeme o společenské uznání a k tomu je nutné být dospělý. Na to je dokonce terminus, adultismus. 
Andělé jsou jako děti. Všechno dělají s radostí, baví se, s andělem se lze dokonce i poprat. Je tu však malý háček. Vědí toho doopravdy mnoho, jsou velmi silní a dokonce i bojovní. S anděly je legrace, ale má své meze. Anděl je živá demonstrace Boží přítomnosti, tak silné, že je lze nejen spatřit, ale i se jich občas dotknout. Budou li chtít. Blaze tomu, kdo spatří anděla a ten si jej zamiluje. Život rázem dostane novou, netušenou perspektivu a už se nikdy nebudete nudit. Očekávejte zajímavé zážitky. Pozvete si přátele (dokud je ještě máte) a ti se budou u vás cítit jako by je někdo sledoval. Budou se podivovat, s kým to mluvíte, když tam kromě vás nikdo jiný přeci není. Potom přijdou situace, kdy vám anděl přinese třeba zprávu, že váš dotyčný kamarád nemá dnes sedat do svého auta, protože o sto metrů dál nabourá. Informujete dotyčného kamaráda tímto pokynem. (Ten bude litovat, že vás nevyslyšel) Vypuknou dotazy. Ty, které jsou kladeny vám osobně ještě ujdou, lepší jsou ty, kterými se vaši přátelé začnou dotazovat mezi sebou. Odpovědí na tyto otázky je postupné ubývání přátel, protože na nevysvětlitelné zareagují útěkem. Změníte se ve společenské strašidlo. Nebojte se! Chyba není na vaší straně. Mít kolem sebe anděly je přirozená věc, nenormální je okolí. Stanete se záhadou. Tím se dostanete do společenského mezičasu, kdy původní přátelé zmizeli, ale ti noví, ti kteří anděly vidí taky, se ještě neozvali. Nedivte se, bojí se vlastní strašidelnosti. Mějte trpělivost. Zcela logicky na ně narazíte, andělé vás na ně prostě nasměrují. Váš život mezitím pokračuje. Vaši nejbližší vás, pochopitelně v dobré víře, pošlou za těmi nejlepšími odborníky. Nebojte se! Anděl není diagnóza, je to skutečná bytost. Tím začnou zajímavá setkání, hodně jich budete mít v různých zařízeních. Až z nich budete vycházet, tak nápis nad vnitřními vraty – Blázinec je tam venku – rozhodně nelže. Jestli narazíte na lidi, kteří anděly vidí, tak hlavně tam uvnitř. Nejsou nemocní, jsou jiní, onemocnět mohou leda z toho, jak s nimi jedná společnost.
Nejlépe je o andělích nemluvit. To si říkáte často. Ale vzkazů je hodně, naplnění ještě víc. Kéž byste potkali někoho, s kým to lze sdílet. Tak první chyba je, hledat toto sdílení v našich církvích. Tam leda vyprovokujete nějakého „exorcistu“. Nebojte se! Noví přátelé přijdou, řeší totiž totéž, co vy. Sociální izolaci. Na anděly se nezlobte, tohle je lidská záležitost. Až se okolo vás začne utvářet kroužek sdílejících souputníků, potřeba něco sdělovat pomine sama. Oni vidí to samé co vy a úplně normálně. Vědí, že andělé pomáhají a milují. Tak pozdravujte svého Anděla.
Sitemap