Prvotní požehnání a prvotní hřích. Dva různé pohledy na jednu událost.

Vytvořil Amairgil
 
Když had, symbol moudrosti, podal Evě jablko poznání, jednalo se jednoznačně o začátek iniciačního procesu. Z pohledu Bible lze říci, že s odchodem Adama a Evy z ráje mělo dojít k završení geneze člověka Stvořitelem. Bůh ví, co dělá, a tak měli Adam a Eva procitnout, uvědomit si sama sebe, hrdě opustit Eden a vydat se osídlit Zemi. Leč člověk má od Boha svobodu a tak se ne vše vyvíjelo, jak se vyvíjet mělo. Místo uvědomění si sama sebe si především uvědomili vlastní zranitelnost a nahotu a taky to, že se jim z pohodlného bezpečí ráje odejít a osidlovat pusté kraje prostě nechce. Vidouc, že je to Boží vůle, začali se skrývat a zakrývat. Co s tím měl Bůh dělat? A tak povolal anděla s plamenným mečem, aby ratolestem z pohodlí domova trochu pomohl do světa. Byli vykázáni, ale dostali něco navíc – dostali od Boha oheň, proto byli vyhnáni z ráje plamennou čepelí….
Mnohý biblista se možná tímto způsobem výkladu bude cítit dotčen, ale zní to logicky.
Je zapotřebí se na tradiční věci podívat občas poněkud netradičně.
Kdyby Bůh nechtěl, aby byl člověk vypuzen z ráje, tak by vypuzen prostě nebyl. Kdyby nebyl člověk vyhnán z ráje, neosídlil by Zemi.
Věc má samozřejmě mnoho možných výkladů. Rád bych se ale soustředil na dva základní:
Prvotní požehnání, nebo prvotní hřích? Myslím, že tu neplatí nějaké buď a nebo, neboť oba úhly pohledu jsou v podstatě správné.
Jedná se totiž v podstatě o prvotní iniciaci. Zádrhel nastal, když na prvotní iniciaci reagoval prvotní pár prvotním strachem.
To byl projev prvotní svobody člověka se rozhodnout a člověk se rozhodl nesprávně.
Přikloníme-li se k výkladu, že se jednalo o prvotní požehnání, věc se tedy měla asi takto:
Bůh v podobě hada podal Evě jablko moudrosti (začátek iniciace), ta jej okusila i přes naléhání méně odvážného Adama a prozřela a protože prozřela, podala jablko i Adamovi (pokračování iniciace) a přesvědčila ho (Boží záměr), aby taktéž ochutnal (završení iniciace).
Iniciovaný prvotní pár měl tímto požehnáním být vědomostně vyzbrojen pro Boží záměr – osídlení Země lidmi.
Prozřelí Adam s Evou nyní měli hrdě se vypravit splnit tento Boží úkol. Uviděli, co je čeká a dostali strach. Výsledkem bylo uprchnutí před zodpovědností a následné schovávání se před Bohem. Tehdy Bůh uviděl, že jeho výtvory nejsou dokonalé a prvotní pár zjistil, že se před Bohem neschová. Moudrý Stvořitel se zachoval jako moudrý rodič (přece se s dětmi nebudu věčně hádat) a delegoval tento nepříjemný úkol na svého podřízeného anděla.
Anděl nelenil a mladí dostali vyhazov. Aspoň že plamenným mečem, takže uviděli, že si mohou v budoucnu sami zatopit.
Přikloníme li se k výkladu, že se jednalo o prvotní hřích, věc už notoricky známe. Bůh stvořil překrásné dokonalé tvory a nadal je blaženou nevědomostí. To uviděl ďábel a chtěje stvoření poškodit, vybral si slabší článek, Evu, pro svůj záměr. Vzal na sebe podobu hada a podal jablko ze stromu poznání Evě aby okusila a pokoušela Adama k hříchu. K němu došlo (prvotní hřích) a následovalo odepření poslušnosti Bohu. Za to přišel trest – vyhnání z ráje.
Potřeba ještě dodat, že jablko pocházelo ze stromu světa, což právě je ten nutný soubor ( ono jablko) informací o světě k dosažení evolučního úspěchu prvotního páru.
Lze oprávněně namítnout, že oba výklady mají mezery ( který je nemá??), ale je fakt, že popisují jednu a tutéž událost. S jedněmi a týmiž důsledky. Z toho plyne, že spory o to, jestli mají pravdu příznivci spirituality stvoření (prvotní požehnání) nebo příznivci spirituality kříže (prvotní hřích), v podstatě nemají smysl. Obě strany mají právo na svůj vcelku správný výklad.
TOPlist Sitemap